Město Hradec Králové ve spolupráci s Centrem architektury Královéhradeckého kraje zve na přednáškový program spojený s veřejnou debatou, věnovaný osobnosti Františka Ulricha a minulým i současným plánům na vytvoření jeho pomníku.

Ačkoli pokusy z let 2002 a 2010 nedopadly úspěšně, záměr je stále živý. Akce má sloužit jako úvod do příprav nové soutěže na pomník Františka Ulricha. Ta by se mohla v ideálním případě uskutečnit v průběhu roku 2025. Odpovědi na otázky, spojené jak s osobností nejznámějšího hradeckého starosty a jeho významem pro současnost, tak s problematikou současných pomníků, by měly být základem pro to, aby celý proces tentokrát skončil úspěšně. Františku Ulrichovi by tak měl být postaven současný a srozumitelný pomník.

Kdo byl ve skutečnosti František Ulrich a proč má smysl stavět mu v dnešní době pomník? Jak se můžeme poučit z předcházejících pokusů? Existují obdobné příklady dobré praxe? Jaké jsou principy současné kvalitní pomníkové tvorby?

Akce proběhne 20. listopadu od 16.00 ve foyer Galerie moderního umění v Hradci Králové. Vstup na akci je zdarma.

➤ PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK: PAMĚŤ VE VEŘEJNÉM PROSTORU (Petr Grulich, Ladislav Jackson, Marie Foltýnová, Zuzana Bajgarová, Martin Hrouda)

➤ KULATÝ STŮL: VÝCHODISKA A LIMITY SOUTĚŽE NA POMNÍK FRANTIŠKU ULRICHOVI (Šárka Dlouhá, Marie Foltýnová, Dominik Lang, Adam Záruba)

PROGRAM

➤ PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK: PAMĚŤ VE VEŘEJNÉM PROSTORU

FRANTIŠEK ULRICH: HRADECKÝ A ČESKÝ FENOMÉN
PETR GRULICH — historik, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové

Osobnost JUDr. Františka Ulricha je, alespoň v Hradci Králové, obvykle skloňována skrz jeho podíl na městském územním plánu a na rozvoji městské architektury v meziválečném období. Ano, starosta Ulrich do Hradce Králové pozval Jana Kotěru, Josefa Gočára a další. Tematický záběr a zásluhy Františka Ulricha o rozvoj města jsou však daleko širší a sahají hluboko do poslední čtvrtiny 19. století. Od té doby se až do konce jeho starostování na sklonku 20. let 20. století vinou dějinami jako zajímavá nit, která by neměla být zapomenuta. Je na ní také několik uzlíků, tedy problémů či skandálů, které s sebou veřejná funkce nesla. To vše bude tvořit medailonek Fr. Ulricha jako člověka, politika a starosty.

DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO? POMNÍK FRANTIŠKA ULRICHA A JEHO HISTORICKÝ KONTEXT
LADISLAV JACKSON — historik architektury, pedagog Vysokého učení technického v Brně a Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Ulrichovo náměstí je prostor velmi specifických architektonických a urbanistických kvalit. Byl naplánován v době mezi lety 1925 a 1930 a byl dokončen během třicátých let, jedná se tedy o veřejný prostor, který je výpovědí jedné epochy. V roce 2002 proběhla první soutěž na Ulrichův pomník, v níž zvítězil Pavel Doskočil s architektem Alexandrem Wagnerem. Návrh ale nebyl realizován, protože tehdejší výkonná památková péče odmítla realizaci pomníku s kuriózním odůvodněním, že by si to Gočár nepřál. Záměr byl oprášen v roce 2010 a zakázka byla zadána Stanislavu Hanzíkovi. Výsledná socha měla rozporuplné kvality i přijetí odborné i široké veřejnosti a byla záhy odstraněna. Jaká východiska tedy máme pro třetí pokus? Stojí za to revidovat názor, že na Ulrichovo náměstí žádné umělecké dílo nepatří? Jak by měl pomník vypadat, aby byl srozumitelný a při tom současný?

PODOBY A MOŽNOSTI SOUČASNÉHO POMNÍKU
MARIE FOLTÝNOVÁ — kurátorka a vedoucí Oddělení správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy

Současné pomníky představují příklady umělecké tvorby ve veřejném prostoru, na kterých se dají dobře ukázat rozdílné postoje a představy různých skupin veřejnosti nebo politické reprezentace. Kromě ideového záměru s sebou vybudování nového pomníku přonáší nutnost komunikace mezi jednotlivými činiteli, kteří vstupují do procesu výběru námětu, tvorby i výsledné realizace.  Musí mezi sebou jednat tvůrci děl, samosprávy, urbanisté, odborná i laická veřejnost.

Proměny statusu uměleckého díla ve veřejném prostoru díla, jeho „zpomníkovatění“ či uvažování o trvanlivosti a o osobách či momentech, na které upozorňuje, nás vedou k mnoha otázkám. Proč si pod pojmem „umění ve veřejném prostoru“ představíme hlavně pomníky? Jaká je geneze a okolnosti vzniku pomníku? Jak může vypadat a proč také vůbec nemusí mít podobu hmotného díla? Položíme si tyto otázky na příkladech již realizovaných uměleckých děl ve veřejném prostoru.

NA PAMĚŤ VETERÁNŮM
ZUZANA BAJGAROVÁ — zastupitelka a bývalá náměstkyně primátora Statutárního města Ostrava pro oblast investic a územního rozvoje

Cesta k památníku válečným veteránům Pavly Scerankové a Ondřeje Buddeuse vedla od iniciace z řad Armády ČR a zástupců města Ostravy přes složitý a pro Ostravu neznámý proces umělecké soutěže (tvorby zadání soutěže, její absolvování, zklamání, zrušení soutěže, sebereflexi, dialogu s cílovými skupinami, redefinici zadání). Ten se projevil ve skutečnosti, že první soutěž byla i s 27 přijatými návrhy zrušena. Zadání bylo redefinováno po obsahové i formální stránce a vítězný návrh vzešel až z druhé soutěže. I ten však procházel a prochází debatami o jeho smyslu, o pochopení tématu, o přijetí zainteresovanou veřejností, o pochopení samotného díla. Ačkoli proces vzniku tohoto památníku byl pro Ostravu v té době něčím novým, nelze předpokládat, že by další podobné soutěže čekala cesta o moc jednodušší. Základem je přesvědčení, že cesta umělecké soutěže a širokého dialogu je tou nejlepší možnou cestou k umění do veřejného prostoru, kterou známe.

PROJEKT PRO ULRICHOVO NÁMĚSTÍ
MARTIN HROUDA, U/U Studio — architekt a pedagog Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze

přestávka

➤ KULATÝ STŮL: VÝCHODISKA A LIMITY SOUTĚŽE NA POMNÍK FRANTIŠKU ULRICHOVI

DISKUTUJÍ:

ŠÁRKA DLOUHÁ — vedoucí odboru hlavního architekta města Hradec Králové

MARIE FOLTÝNOVÁ — kurátorka a vedoucí Oddělení správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy

DOMINIK LANG — sochař, umělec, pedagog Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze

ADAM ZÁRUBA — náměstek primátorky města Hradec Králové